Zaměřme se raději na zázemí pro pracující ženy!

ZPĚT

Praha, 20. listopadu 2012 – Zpráva o možném povinném obsazování míst ve správních radách velkých firem ze 40% ženami vyvolala velké debaty a s výhradami se ozvalo i mnoho členských zemí Evropské unie. „Z pohledu České republiky bych doporučovala se spíše dlouhodobě zaměřit na budování zázemí pro ženy, které se rozhodují mezi prací a rodinou. Na vytvoření kvalitně fungujícího edukačního a zdravotního systému péče o děti, který u nás chybí nebo je velmi finančně náročný“, říká headhunterka Markéta Švedová, která se problematikou zaměstnávání žen dlouhodobě zabývá.

Kvótování počtu žen do velkých firem v rámci Evropské unie lze určitě považovat za revoluční krok pro uplatnění žen ve společnosti a dorovnání jejich práv na pracovním trhu. Je však důležité položit si otázku, zda je naše společnost schopna těchto 40% naplnit. Jakékoliv kvótování by totiž mělo primárně řešit především základní podmínky – v tomto případě tedy zda vůbec existují kapacity pro jeho naplnění. Spolu s tím pak vyvstávají další otázky – chtějí to ženy samotné? Mají k tomu podmínky u zaměstnavatelů?

Většina žen dnes stále upřednostňuje péči o rodinu před kariérou – neznamená to však, že nechtějí pracovat. A ty, které kariéru úspěšně budují, se většinou kolem 35. roku ocitnou na křižovatce, zda v kariéře pokračovat anebo se rozhodnout pro rodinu. Pro kombinaci obojího – tedy mít děti a ihned pokračovat i v práci – se rozhoduje jen velmi málo žen.

Zvládnout péči o děti a pracovat na plný úvazek ve vedení velké firmy je totiž velmi náročné a ženy proto často volí cestu kompromisu – péči o rodinu a práci na půl úvazku nebo méně náročnou práci než vykonávaly do mateřství. „Trendem doby je dřívější návrat do práce, kombinace péče o rodinu a seberealizace v zaměstnání“, říká Markéta Švedová. „Ženám ale chybí dostatečná podpora v systému ranné péče o děti – například existence firemních školek“, dodává. „Obvodní zdravotní zařízení stále nabízí přeplněné čekárny pacientů a málokterá pracující žena si může dovolit čekat půl dne s dítětem na kontrolu u lékaře. Historicky vidím problém v naší společnosti jako takové. Stále se setkávám s ostrou kritikou matek, které se chtějí vrátit brzy do práce a ochota firem zaměstnávat maminky s dětmi je velmi nízká. Naše společnost bohužel stále vnímá pracující matky jako riziko špatné a nedostatečné výchovy dětí nebo riziko vysoké pracovní absence a nedodělané práce.“