HODNĚ PŘÍSNÉ VEDENÍ SNIŽUJE EFEKTIVITU ZAMĚSTNANCŮ

ZPĚT

7.9.2015 Hospodářské noviny str. 22 Kariéra
Kristina Kadlas Blümelová, Kateřina Adamcová

PROBLÉMY FIREM S PŘÍLIŠ DRSNÝMI ŠÉFY: ZAMĚSTNANCI NEJSOU LOAJÁLNÍ, NOSÍ SI STRES DOMŮ, JSOU UNAVENÍ A VELMI ČASTO CHTĚJÍ ZMĚNIT PRÁCI.

Katarína Němcová roky tvrdě budovala kariéru. Za úspěch zaplatila osobním životem a jako obávaná šéfka i strachem svých podřízených. „Najednou se mi všechno rozsypalo jako domeček z karet a já si uvědomila, že jsem si svůj vzdušný zámek postavila na nesprávných základech,“ vypráví manažerka, která měla v minulosti ve firmě TBWA na starosti komunikaci s více než 300 zaměstnanci v Šanghaji, Pekingu a Hongkongu.
Na své podřízené byla tvrdá a velmi přísná. Tým se jí začal rozpadat. „Přestože jsem měla výborné výsledky víceméně ve všem, do čeho jsem vložila energii, pořád jsem nevnímala samu sebe jako dost dobrou. Obrnila jsem se ulitou falešného sebevědomí,“ popisuje. Zlom nastal v momentě přepracování a rozchodu s bývalým partnerem. Začala proto cestovat a meditovat.
Po návratu z Asie si založila seznamovací agenturu Find L’Amour a přehodnotila svůj přístup k zaměstnancům. „Byla to náročná, ale radostná cesta, která teď přináší ovoce. Pořád je na čem pracovat,“ uvádí podnikatelka.
Na chování šéfů, jako byla Katarína Němcová, upozorňuje nový průzkum „Jací jsou čeští šéfové?“, vypracovaný agenturou McGuffin pro společnost Milka. Do něj se letos v červnu zapojilo tisíc pracovníků z Česka a Slovenska. A podle výsledku se až 68 procent zaměstnanců potýká s velmi přísným chováním svého šéfa. Drtivá většina z nich si následky nosí domů.
„Cílem průzkumu bylo zjistit, do jaké míry se liší kvalita života a přístup k práci mezi zaměstnanci, kteří mají drsného šéfa a jemného šéfa. Zjistili jsme, že skutečně existují výrazné rozdíly mezi zaměstnanci tzv. drsných a jemných šéfů,“ vysvětluje autor průzkumu, sociolog Filip Lepier. Dle předpokladů se tyto rozdíly nejvíce projevily v přístupu zaměstnanců k práci a k hodnocení zaměstnavatele. Například zaměstnanci drsných šéfů více zvažují změnu zaměstnání a v mnohem menší míře by doporučili výrobky či služby firmy, pro kterou pracují, svým známým. Práce je obecně méně baví a uspokojuje.
Nejhůře hodnocenými vlastnostmi šéfů jsou lhaní, manipulace, podvádění a ponižování, tedy velmi negativní projevy. „Bohužel si občas vyslechneme i příběhy, kdy nadřízení své nedostatky, ať už ty profesní, nebo manažerské, dohánějí přehnanou arogancí a povýšeným chováním. Souhlasím s výsledky průzkumu,pokud jde o nejhůře hodnocené vlastnosti šéfů,“ hodnotí ředitelka společnosti Recruit.cz Markéta Švedová. Zároveň ale dodává,že jí celkové vyznění průzkumu připadá překvapivé. „Skoro mi prezentovaná čísla přijdou zkreslená buď oslovenou skupinou, nebo jejich interpretací.“ Problémy zaměstnanců s drsným šéfem se však netýkají pouze pracovního života, ale prostupují i do toho soukromého. „V případě nadměrného stresu se organismus začne zátěži bránit, což dává najevo nejrůznějšími způsoby. Většina lidí zná ztuhlost či bolest zad, například v oblasti trapézových svalů nebo bederní části. Častým příznakem jsou také pocity nepříjemné vnitřní úzkosti, stažené hrdlo, sucho v ústech, žaludeční a zažívací problémy, brnění v končetinách, migrenózní stavy,“ soudí Miroslava Bartošová, životní koučka z centra Psychoterapie Anděl.
Za pravdu jí dávají i čísla z průzkumu, protože lidé, kteří pracují pod drsným šéfem, mívají tyto potíže v daleko větší míře než ti, kteří pracují v pohodovém prostředí. S tím souvisí i častější úvahy nad změnou pracovního místa, což potvrzuje Daniela Čajánková, ředitelka poradenské společnosti Stimul. „Špatné chování šéfů vůči podřízeným může být skutečně důvodem pro odchod ze společnosti. Pokud se s podobným chováním zaměstnanci setkají, méně často si na šéfa stěžují, spíše se po určité době rozhodnou ze společnosti prostě odejít. Zvažují totiž, jak by dopadla jejich stížnost. Jsou jednoznačně v podřízeném postavení a jejich pozice se po stížnosti může ještě zhoršit, což se může projevit na přidělované práci či snížení odměn.“
Doba, po kterou zaměstnanci tlak nadřízených vydrží, je různá a záleží na mnoha faktorech. Podle Barbory Blažkové, konzultantky ze společnosti Assessment Systems Czech, může mít zaměstnavatel dojem, že odchod přichází zčistajasna. „To je ale velmi výjimečný případ. Častější je, že odchodu nespokojeného zaměstnance předchází týdny či měsíce úvah.“
Podobně to vidí i koučka Miroslava Bartošová. „Lidé se zdravým sebevědomím odejdou po několika měsících, nejdéle do roka, roka a půl. Ti, kteří zůstávají dlouho pod pracovním tlakem, často bývají lidé citliví, kteří hledají příčiny pracovního konfliktu spíše v sobě, označují se za viníky či spoluviníky situace, protože ve svých očích nejsou dost schopní, šikovní a mají strach z toho, že budou těžko hledat novou práci. Často si nevěří, svazuje je obava o budoucnost, a proto zůstávají roky.“

O autorovi| Kristina Kadlas Blümelová, Kateřina Adamcová, autori@economia.cz
Foto autor| Ilustrační foto: Shutterstock
Foto popis| Přehnaná přísnost. S velmi přísným, až drsným chováním svých šéfů se podle průzkumu agentury McGuffin setkává v Česku 68 procent zaměstnanců. Ti potom často trpí stresy, které si přenášejí i do soukromého života, nejsou dostatečně loajální ke svým firmám, práce je příliš nebaví a výrobky nebo služby své firmy nedoporučují známým.