Manažeři při přestupu neřadí kariérní zpátečku

ZPĚT

10.8.2015 Kariera.iHNed.cz str. 00 HN.IHNED.CZ
Veronika Kudrnová
10.8.2015 byznys.ihned.cz str. 00 HN.IHNED.CZ
Veronika Kudrnová

Vedoucí pracovníci se při přechodu z korporace do menší firmy netrápí nižším ohodnocením.
Více si cení flexibility a volnosti při rozhodování.
Trend souvisí s přesunem regionálních centrál firem mimo Česko i s fúzemi a akvizicemi firem.

Působili na manažerských postech nadnárodních společností, ale rozhodli se opustit jistoty, které korporátní svět nabízí, ve prospěch firem o řád menšího rozměru. Co vedlo české topmanažery k zařazení profesní „zpátečky“ v kariéře? Vnímají své rozhodnutí jako životní příležitost? Na to se HN zeptaly tří českých vedoucích pracovníků, které spojuje podobný osud.

Posledních 25 let strávil Milan Růžička v nadnárodních firmách. Jeho kariéra nabírala obvyklý směr. Z asistenta obchodního manažera společnosti Ahold se za necelých deset let stal jejím generálním ředitelem. Další profesní metu pokořil ve společnosti Electro World, kde vedl početný tým spolupracovníků z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska. V únoru 2015 ale nastal v jeho kariérní dráze obrat. Nastoupil do funkce výkonného ředitele středně velké společnosti Reda, která se zabývá importem, prodejem a potiskem reklamních předmětů. „Cítil jsem, že nastal čas přehodnotit životní priority. Posledních 15 let jsem trávil mimo svou rodinu a domov,“ vysvětluje své rozhodnutí Růžička. Vadila mu i těžkopádnost korporátních procesů, při nichž bylo zavádění nových postupů příliš zdlouhavé a únavné. „Velké investice musíte prosadit u mateřské společnosti, proto neustále něco obhajujete a reportujete,“ líčí Růžička.

To potvrzuje i současný výkonný ředitel developerské společnosti Lordship Václav Matoušek, který si podobně jako Růžička prošel cestu od asistenta projektového manažera a stavbyvedoucího k vrcholovému managementu. „V nadnárodní firmě se můžete setkat se situací, kdy několik desítek lidí týdny řeší, zda bude čára v brožuře modrá, nebo červená,“ popisuje Matoušek, který prošel společnostmi Siemens, Fujitsu nebo WMS Baltimore. Než v lednu 2015 nastoupil do Lordshipu, působil devět let u Skanska Commercial Development Europe.

Korporace, to jsou zlatá vejce, ale i pletichaření

Svoji zkušenost s korporátním prostředím popisuje i Jan Denemark, současný generální ředitel softwarové společnosti Arbes Technologies. „Největším problémem byla korporátní slepota vyšších pater managementu k odlišnosti trhů. To, co fungovalo ve Spojených státech, se ne vždy mohlo osvědčit v Česku,“ uvádí Denemark, který přešel do Arbesu v roce 2012 z pozice manažera obchodu pro střední a východní Evropu ve společnosti CSC, globálním poskytovateli technologických řešení a služeb. „Samozřejmě je to do jisté míry dáno tím, že v mé konkrétní zkušenosti byl český trh velmi malý v porovnání s jinými, tudíž i čas nadřízených manažerů byl prioritně věnován větším týmům, třeba tomu polskému. To ovšem vede k různým pohledům na věc, různým očekáváním a často i k nastavení nesplnitelných cílů,“ dodává Denemark. Vadilo mu také politikaření a různé zákulisní hry zaměstnanců, kteří třeba neměli dobré výsledky, ale dokázali se v korporaci „chytře“ prezentovat a získat si přízeň nadřízených.

Stejný názor má i Matoušek: „U velké korporace se ve složité a obrovské struktuře často skrývají jedinci, kteří chybují nebo neodvádějí nejlepší práci. V menší firmě, kde šéf vidí vaše počínání zblízka, se toto nestává, a výsledky se proto rychle dostaví.“

Při současném řízení středně velkých společností tak oslovení manažeři oceňují zejména jednoduchou organizační strukturu, která umožňuje dělat strategická rozhodnutí v řádu hodin a sledovat výkony a výsledky jednotlivců. „Vztahy jsou průhlednější, když má každý jasnou odpovědnost za to, co dělá, a je za to i spravedlivě odměněn. Flexibilita je pro dnešní prostředí naprosto zásadní a rychlost je často rozhodujícím faktorem úspěchu,“ vysvětluje Matoušek.

Pochvalují si i přátelskou atmosféru mezi kolegy. „Všichni si uvědomujeme poměrně těsnou vazbu mezi tím, jak funguje každý z nás a jakých dosahuje firma výsledků. Věřím, že i díky tomu se nám daří naplňovat naše strategické plány, které by nás měly posunout výše v žebříčku IT firem nejen v Česku, ale i zahraničí,“ říká Denemark. Prostředí téměř rodinného podniku popisuje i Růžička, přestože společnost Reda je v Česku s 300 zaměstnanci a obratem 800 milionů korun největší firmou v oboru.

Když je ve zlaté kleci korporace těsno, je čas na změnu

K přechodu manažerů z korporací do menších celků nebo jiného druhu podnikání dochází v posledních letech podle výkonné ředitelky headhunterské společnosti Recruit CZ Markéty Švedové poměrně často. Trend souvisí jednak s přesunem regionálních centrál velkých firem mimo Česko, ale i s fúzemi a akvizicemi společností, které ruší některá manažerská místa. „Roste ale i počet jedinců, kteří se sami rozhodnou opustit zázemí nadnárodní společnosti. Často z toho důvodu, že dozráli do stadia únavy z korporátního života, který má pevný řád i systém a nedává příliš prostoru změnám a kreativitě. Mnohdy ale chtějí i více času na rodinu a vlastní zájmy,“ popisuje Švedová.

Zatímco Růžička odcházel z korporace právě proto, aby našel rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, v případě Denemarka hrály zásadní roli spíše vnější okolnosti. „Nešlo ani tak o moje rozhodnutí, byla mi ukončena pracovní smlouva, protože jsem mírně řečeno poškádlil ego svého nadřízeného. Přechod do Arbesu vyplynul ze situace a dřívějších diskusí o spolupráci. Věděl jsem, že vítají možnost rozvoje nového byznysu a nových produktů, což mě lákalo,“ vypráví Denemark, který do firmy nastoupil v květnu 2012 jako manažer nově budované divize. Dařilo se mu, tak se po roce stal generálním ředitelem.

Pro Matouška byl přestup do Lordshipu jasnou, byť po letech strávených ve Skansce lidsky nesnadnou volbou. „Odcházel jsem do lokálně podstatně větší společnosti, která ale není klasickým korporátem,“ vysvětluje. Přestupem získal větší kompetence a příležitost řídit více lidí. Dnes vede desetkrát větší tým než ten v korporaci. „Těšil jsem se i na podstatně širší záběr aktivit a volnější ruce. Přitom jsem mohl využít nabytých zkušeností z mezinárodního prostředí. Obchodním činnostem se nyní věnuji na sto procent, v korporaci to byla sotva polovina času,“ obhajuje své rozhodnutí Matoušek, který právě slaví úspěšné obsazení jednoho z projektů Lordshipu retailovým nájemcem. Ulice Na Příkopě totiž přilákala hračkářství Hamleys.

Když se z manažera nestane kapitán vlastního byznysu

České podnikatelské prostředí ještě stále nelze podle Matouška považovat za zcela spravedlivé a bezpečné. „Druhotná platební neschopnost, podvody, korupce, legislativní džungle a ignorace principů zdravé tržní ekonomiky řadu lidí od podnikání odrazují. Netajím se tím, že patřím mezi ně. Bohatě mi stačí, s čím se potkáváme každý den v rámci činností naší firmy,“ vyjmenovává Matoušek. Růžička ani Denemark nejsou tak skeptičtí a případný vlastní byznys v budoucnu nevylučují. „Přestože si myslím, že jsem lepší manažer než podnikatel,“ uzavírá Růžička.